Málokdo to ví, ale majitelům dronů – a to i těm, kteří mají 'hračku' pro amatérské létání – přibude povinnost registrace, aby dostali pomyslnou SPZ. „Hlavním účelem je zvýšení bezpečnosti ve vzdušném prostoru,“ vysvětluje v rozhovoru pro INFO.CZ Jakub Karas, viceprezident Aliance pro bezpilotní letecký provoz, který se na vzniku celoevropské legislativy podílel.
Nová pravidla budou platit pro všechny operátory dronů – profesionály, sportovní i rekreační piloty. Zavádí se tedy něco jako obdoba SPZ u auta?
V podstatě ano. Povinnost registrace dronů pomocí on-line testu a získání registrační značky, která bude muset být viditelně umístěna na dronu, bude mít téměř každý uživatel, včetně amatérských, kteří dosud této povinnosti nepodléhali.
Registrace bude povinná pro všechny uživatele, jejichž dron má maximální vzletovou hmotnost vyšší než 250 gramů nebo může na člověka při nárazu přenést kinetickou energii vyšší než 80 joulů. Bude nutná i pro drony, které jsou vybaveny kamerami, jež dokážou zaznamenávat osobní údaje, což jsou dnes i malé drony do dlaně. V konečném důsledku se tedy budou muset do 1. 7. 2020 registrovat téměř všechny dostupné komerční drony.
Dále se zavádí nové kategorie provozu dronů – Otevřená, Specifická a Certifikovaná. A zavádí se minimální věk pilota dronu v EU, což je 16 let. Může být snížen až o čtyři roky v Otevřené kategorii na základě posouzení rizik a až o dva roky ve Specifické kategorii. Snížení věku ale platí pouze v daném členském státě EU.
Takže jde o výrazné zpřísnění pravidel, chápu to správně?
Na jednu stranu se to může zdát pouze jako jednostranné zpřísnění současných podmínek – hlavním účelem je zvýšení bezpečnosti ve vzdušném prostoru EU – ale na druhou stranu to přináší i pozitiva. Především jde o celoevropskou harmonizovanou legislativu, která znamená, že budou sjednocená pravidla pro létání dronů pro všechny členské státy EU.
Jednotná pravidla nabídnou mnohem efektivnější legální využití dronů za podmínek, jež jsou dnes zakázané, jako je například létání pro komerční účely mimo vizuální dosah pilota, což je dnes asi největším limitem legálního využívání dronů. Prostě si nemůžete pustit dron za roh ulice, kam nevidíte. Takže jde i o uvolnění pravidel. Otevřou se nové možnosti pro různé využití dronů i ve městech, pro převoz zásilek až po budoucí provoz dronů s osobami na palubě, na což ještě navazuje nynější tvorba evropské legislativy pro systémy správy provozů dronů ve vzdušném prostoru.
Říkáte, že ty profesionální už pomyslné SPZ mají...
Profesionální drony je svým způsobem mají dlouhodobě, protože součástí povolení je přidělení registrační značky v ČR, která je na nehořlavém štítku na dronu. Ale samotná identifikace všech dronů se začala v podstatě vyvíjet až v posledních třech letech. Až nyní existuje systém, který je schopný vám v reálném čase povolit, na základě identifikace a polohy, abyste létala tam, kde vám to povolí řízení letového provozu.
Dalším krokem je, že tyto systémy by měly být do budoucna povinné a integrované s klasickými systémy správy vzdušného provozu, které se používají pro klasické letectví.
Co ještě není vyřešeno, ale řešit by se mělo?
Jedná se především o identifikaci dronů v reálném čase, která by byla komplexní pro všechny druhy od největších až po ty nejmenší. Ačkoliv by těmito systémy měly být vybaveny i drony v Otevřené kategorii, stále tím nedisponují. Dále antikolizní systémy Detect and avoid (DAA), kterými by měly disponovat pokud možno všechny drony. Současně bude třeba zavedení systémů na správu provozu dronů, k nimž se právě chystá celoevropská legislativa a které třeba zavádí s naší pomocí od loňského roku Řízení letového provozu ČR.
Vy s drony i podnikáte, provádíte mimo jiné mapování. Co si pod tím mám jako laik představit? Aneb kam technologie pokročila?
Je to mapování prostředí ve vysokém detailu, což před drony nebylo vůbec možné. Nyní lze vytvářet letecké mapy různých prostředí dle jejich velikosti s obrazovým rozlišením až několik milimetrů, což znamená, že lze na takových mapách vidět každou prasklinu a kamínek na povrchu, výškovou změnu a na tomto základě vytvářet další různé digitální mapy a 3D modely, které lze využít od mapování například pro inspekce stavu vozovek, mostů, přehradních hrází, skalních útvarů až po speciální mapy například hřbitovů a jiných menších lokalit. Mapování z dronu se dá stále stejně opakovat v určité časové periodě a porovnávat tak neustále stav konstrukcí a terénu.
Navíc v kombinaci s dalšími senzory lze vytvářet například laserovým skenerem přesné zachycení terénu i v lesích pod korunami stromů, který není z leteckých fotek vidět, vytvářet přesné modely vertikálních útvarů od objektů až po skály a další nepřístupný terén nebo s multispektrálními a hyperspektrálními kamerami zjišťovat kondici zeleně, vytvářet aplikační mapy pro zemědělské stroje pro precizní zemědělství, nebo identifikovat kontaminaci půdy.
Kde dál vidíte potenciál pro využití dronů? Vím, že je dost využívají archeologové nebo geologové pro průzkum podloží…
Drony mají velký potenciál pro technické využití. Využívali jsme je například pro archeology, energetiky, velice často v zemědělství, pro katastrální účely a spousty různých výzkumných projektů, včetně testování dronů pro využití v organizacích jako jsou SŽDC, ŘSD, E.ON, ČEZ a další.
Například v loňském roce jsme létali pro české geology v Mongolsku, kde jsme mapovali největší důl na měděnou rudu v Asii. Na základě našeho vytvořeného podrobného 3D modelu povrchového dolu mohli počítat stabilitu stěn a zda lze dále těžit více do hloubky.
Dlouhodobě také například mapujeme prostředí cementáren a lomů a počítáme kubatury jejich skládek k inventurám na konci měsíce. Dále jsou drony ideální pro hledání nějakých závad, úniků, využití v nepřístupném terénu a podobně. V lesních průsecích, které jsou třeba jen na každou stranu jeden až dva metry široké, tak v případě, že tam je izolované elektrické vedení, tak nelze nijak zjistit zezdola případná závada a kde se vedení poškodilo. Větve padají na izolaci vedení a tu mohou poškodit. Dron je pak jediná možnost.
Vydal jste taky první velkou českou knihu s radami pro bezpilotní létání. V čem nejčastěji chybují amatéři?
Je to především v přecenění svých schopností v zájmu vyzkoušet vše co nejrychleji a v podcenění klimatických podmínek a nepozornosti, jako je létání v silném větru, a pak slepá důvěra v to, že i ty nejlevnější drony jsou dokonalé. Proto je třeba se s drony učit létat, a především v klidném a bezpečném prostředí, a ne z pohodlnosti někde v parku nebo ve městě.
Současně potenciál dronů a různých doplňků k nim neustále roste, proto jsem se snažil poradit, jak dosáhnout zajímavých a kvalitních výstupů i ukázat nové trendy a zajímavé příslušenství pro drony.
Zmiňujete městskou zástavbu a parky. Jak je to s létáním nad lidmi třeba právě v těchto místech?
Pokud je to profesionální firma a dostane povolení s omezeními, jak a kde přesně létat v takovém místě, tak problém není. Horší je, pokud tu je skupina převážně profesionálů, kteří tato pravidla dodržují a stojí je to dost času a peněz, ale vedle nich skupina lidí, kteří to vůbec neřeší a v podstatě se jim nic nestane.
Krásný příklad je nedávná demonstrace na Letné, kde byla firma, která dostala povolení na letecké záběry mimo lidi přímo nad prostorem stadionu Sparty a současně tam Policie ČR chytila 6 lidí, kteří létali přímo nad lidmi s drony, jen aby si nafotili nebo natočili záběry, které ve spoustě případů ani kvalitou nestojí za to, a ohrozili tím úplně zbytečně spousty lidí, aniž by si to uvědomovali. Určitě by nikdo nechtěl, aby Vám spadnul na dítě v kočárku dron z výšky několika desítek metrů, i kdyby byl sebemenší.
Na co ještě dávat pozor?
Drony nesmí dále létat v noci, nesmí létat na cizím pozemku bez souhlasu, nesmí létat ve městě ani na akcích, kde se shromažďují lidé. Třeba na jarmarku nad náměstím. Navíc platí zákon na ochranu osobních údajů a bez souhlasu případně natočených osob by měl být záznam ihned po přistání smazán. Pravidla tedy samozřejmě jsou, jen to znamená se o ně v tuto chvíli aktivně zajímat, což by právě měla změnit nová evropská legislativa.
Pro komerční využití dronu musíte získat zase příslušné povolení a registraci z Úřadu pro civilní letectví. Zde získáte povolení k létání daného dronu, musíte mít povinně pojištění a člověk, co jej ovládá, musí složit praktické i teoretické přezkoušení, aby následně po vypracování letecké příručky získal povolení k „leteckým pracím“. Čili něco podobného jako řidičák. A pak teprve smí s dronem například natáčet videa, fotit a nabízet výstupy z dronu za peníze.
