Vivo X90 Pro se v předchozích testech ukázalo jako velmi schopný fotomobil, který patří mezi absolutní špičku. Zejména v jedné disciplíně Vivo exceluje možná ještě o něco lépe než konkurence. Jedná se o noční fotky či obecně o situace s nízkou hladinou osvětlení. V tomto článku se na tento typ snímků zaměříme a vyzkoušíme Vivo v nejnáročnějších fotografických podmínkách.
Pojďme si nejprve vysvětlit, proč je Vivo v těchto situacích dobré. Pokud mluvíme o hlavním snímači, ten má podobnou světelnost jako konkurence a optickou stabilizaci obrazu na něm má kdejaký mobil. Síla Viva je ve velikosti senzoru, ten je jednopalcového typu, takže má větší plochu než podobné mobily, což se právě nejvíce projeví ve ztížených světelných podmínkách.
Ovšem Vivo má velmi dobré noční fotky i na foťáku s teleobjektivem. I tento typ fotoaparátu tradičně u vlajkových lodí disponuje stabilizací obrazu, takže trik je jinde. Vivo X90 Pro totiž vsadilo na mírně kratší přepočtené 50mm ohnisko, což umožnilo integrovat objektiv se skvělou světelností F1,6. Ohnisko a světelnost objektivu se totiž výrazně ovlivňují, delší ohnisko i vyšší světelnost vyžadují více prostoru. Ten je v mobilu omezený, takže výrobce může sáhnout po kompromisu, nebo se zaměřit jen na jednu z těchto vlastností. Vivo preferovalo světelnost, což je velkou výhodou právě do noční fotografie.
Parametry snímačů:
- 50 Mpx hlavní fotoaparát, f/1,8, 23 mm, 1", 1,6 µm, OIS
- 12 Mpx širokáč, f/2,0, 108˚, 1/2,4", 16 mm
- 50 Mpx foťák s teleobjektivem, f/1,6, 50 mm, 1/2,4", OIS
- 32 Mpx selfie, f/2,5, 1/2,8", 0,8 µm
Ještě než se pustíme do hodnocení nočních a večerních fotek, musím upozornit, že Vivo X90 Pro jsme již testovali jako fotomobil v běžných světelných podmínkách. Také jsme jej zařadili do velkého srovnávacího testu pěti špičkových fotomobilů, kde se umístilo na špici a ukázala se jeho síla v noční fotografii.
Předem také musím upozornit, že mobil vystavím těžkým zkouškám a natolik záludným situacím, že se do nich při běžném testování ani nepouštím. Níže vystavené snímky ani tak neodpovídají reálnému používání, jako se spíše jedná o testovací scény, které názorně poukážou na (případné) nedostatky. K tomuto kroku jsem se uchýlil, abych mohl ilustrovat, že Vivo jde v určitých případech za výkonnostní limity své konkurence.
Jak vidí ve tmě
Začneme hned tou nejnáročnější scénou. Ačkoli to na těchto fotkách nevypadá, tráva i stromy blízko místa focení byly ve tmě, téměř jsem neviděl, kam šlapu. Mobil ovšem dokázal využít světla v několik desítek metrů vzdálené pouliční lampy, aby zvládl ukázat trávu i stromy. Schválně používám slovo „ukázat“ namísto „vykreslit“.
Pokud totiž mluvím o kresbě, po přiblížení je patrné, že ji telefon hledal v extrémně zašuměném obraze. Nedivil bych se, kdyby telefon do jisté míry hádal, že na zemi je tráva a co se nachází na větvích stromů. Ale i kdyby si pomohl třeba umělou inteligencí, bez zvětšení nebo i při mírném zvětšení tyto problémy nejdou poznat a mobil zde odvedl skvělou práci.
Další snímek je digitální zoom, aby byly patrné i detaily v dálce. Ty jsou na první pohled solidní, ovšem i po drobném přiblížení se rozpadnou a kresba tam není téměř žádná. Připomínám, že tyhle podmínky měly za úkol telefon umučit, ale on vyprodukoval solidní fotku.
Ještě bych chtěl zmínit dynamický rozsah u fotkách výše. Přestože se ISO pohybovalo přes 20 000, na fotkách není moc přepalů ani tmavých míst bez kresby. To poukazuje na opravdu skvělý dynamický rozsah snímače, který musel zvládnout velkou tmu nablízko i silně osvětlená místa v dálce.
Pojďme přejít na mírně méně náročnou scénu. U ní se zaměříme již na všechny objektivy a na více aspektů fotky. Budeme zkoumat hasičskou zbrojnici, vlevo vedle dveří je nástěnka a pamětní deska, nás bude zajímat, jestli jejich text půjde přečíst. Na zbrojnici okolo oken lze dobře pozorovat obrazové artefakty po odšumování, což bude druhým bodem zájmu.
Ultraširokáč v noci. Pro pozorování popsaných jevů fotku rozklikněte do většího náhledu
Ultraširokáč je v obou dovednostech nejhorší, neboť nemá optickou stabilizaci obrazu ani velký čip, což je ovšem standardní. Přečíst lze nápis na nástěnce, což u některých méně kvalitních ultraširokáčů může být problém i ve dne, v noci tedy jde o dobrý výsledek. Při 100% přiblížení se okolo oken objevují obrazové artefakty ve středním měřítku, není to ideální, ale ani příliš rušivé. Celkově ultraširokáč dopadl velmi dobře a je bez problémů použitelný i v noci, ovšem oba další zadní foťáky budou lepší volbou.
Hlavní foťák v noci. Pro pozorování popsaných jevů fotku rozklikněte do většího náhledu
Hlavní foťák je totiž výrazně lepší, za což může i delší ohnisko. Když se zaměříme na text na nástěnce a pamětní desce, ten je „spekulativně čitelný“. Tedy nepřečtete každé písmeno, ale jako celek odhadnete jednotlivá slova. K perfektnímu výsledku zde chybí málo a to samé se dá říct o obrazových artefaktech, které téměř nejsou přítomny. Občasně na ně lze narazit a více patrné jsou na stěně ztrácející se ve tmě, kde budou v těchto světelných podmínkách téměř vždy. Obecně se jedná o skvělý výsledek.
Telefoťák v noci. Pro pozorování popsaných jevů fotku rozklikněte do většího náhledu
Nyní se podíváme na foťák s teleobjektivem, který umožní bez problémů přečíst text na pamětní desce a nápis pálení čarodějnic. Pochopitelně delší ohnisko zde sehrálo svou roli, ale u jiných mobilů by se kresba začala rozpadat kvůli menšímu senzoru a horší světelnosti, než je zde. Náznaky horšího senzoru než u hlavního foťáku vidíme okolo oken, kde jsou patrné artefakty po odšumování v menší míře, ale nejedná se o nic zásadního a jsou méně patrné než u ultraširokáče. Opět se tedy jedná o velmi dobrý výsledek a na poměry foťáku s teleobjektivem o potenciálně nejlepší možný výsledek.
Odlesky v protisvětle
Nyní se zaměříme na další velmi náročnou scénu, která prozkouší kvalitu objektivů a jejich náchylnost na odlesky v protisvětle. V noci jsou největším nepřítelem LED pouliční lampy, ale zahrnu i další typ osvětlení. Scéna je specifická větším počtem pouličních lamp, což pro test důležité, objektiv je na odlesky náchylnější v okrajových částech, což bude z fotek jasně patrné.
Odlesky u ultraširokáče
První na řadě je ultraširokáč, tento typ ohniska je většinou na odlesky nejvíce náchylný. Vivo je ve středu snímku kontroluje velmi dobře. Levou lampu jsem kompozičně záměrně umístil blízko rohu, abych ukázal nejhorší možný scénář, kdy odlesky směřují do levého horního rohu snímku. Na scéně s jezírkem je však patrné, že při méně silném osvětlení a méně náročné scéně obecně jsou odlesky minimální. Běžně se s nimi potkáte jen ve specifických případech, což je pro Vivo dobrá vizitka.
Odlesky u hlavního foťáku
Méně budu chválit u hlavního objektivu, který u silných světelných zdrojů má iluzorní paprsek světla, jenž protíná pouliční lampy. Jak jsme si ukázali a jak si ukážeme u další fotky, potýkat se s tímto jevem budete jen v určitých případech, ale není to ideální. Také tyto odlesky nejsou výrazné a nejsou ani důvodem, proč nepoužívat tento objektiv v noci, spíše je potřeba více dbát na kompozici.
Hlavní objektiv jsem testoval i na boční (v tomto případě vrchní) světlo. V následující scéně se pouliční lampa nachází přímo nade mnou a výsledkem je lokální ztráta kontrastu. Ta odpovídá tomu, že jsem se postavil přímo pod lampu, takže světlo přímo mířilo do objektivu.
Odlesky u teleobjektivu
Foťák s teleobjektivem v noci koriguje odlesky velmi dobře. Jediným problémem je lokální ztráta kontrastu, která je ve středové části snímku minimální a v rocích se mírně zvětšuje. Podobně jako u hlavního objektivu jsem i zde fotil přesně pod lampou a horní odlesk je ještě o něco lépe zkrocený než v případě hlavního objektivu.
Celkově Vivo umí kontrolovat odlesky v protisvětle v noci velmi dobře s drobnou výjimkou hlavního objektivu. Ten při určitých kompozicích zobrazí výraznější odlesky procházející zdrojem světla. Vivo X90 Pro je ohledně odlesků na úrovni konkurenci (či mírně nad ní). Třeba oproti současné střední třídě je výrazně lepší, což je jen další výhodou, pokud si připlatíte za lepší fotomobil.
Barvy, šum a kresba obecně
Nyní se přesuneme k více tradičním a méně náročným scénám a ukážeme si obecné zhodnocení běžných kvalit foťáků. Povšimněte si, že většina problémů, o nichž jsem hovořil výše, se zde nebude projevovat. To souvisí s typem scény a s tím, že se projevují jen v určitém procentu případů nebo že se dají ovlivnit kompozicí scény.
Pojďme si obecně prozkoumat výstup z ultraširokáče. Hodnocení začíná prvním pohledem, první a poslední fotka při zobrazení přes skoro celý monitor vypadají dobře. Prostřední fotka má problémy v levém dolním segmentu a jasně patrné jsou uprostřed na levé hraně snímku. Foťák se snaží vytáhnout kresbu z velmi tmavých míst a nedaří se mu to, vytáhl i příliš mnoho šumu, který musel projít odšumovacím procesem a výsledkem jsou nechtěné obrazové artefakty.
Mohl bych tedy mluvit o špatném dynamickém rozsahu snímače, ale spíše se jedná o chybu zpracování fotky, které scénu špatně vyhodnotilo. Na dalších snímcích podobné problémy nejsou. Kresba je na osvětlených částech na ultraširokáč velmi dobrá (v porovnání s hlavními foťáky by byla jen průměrná). Ovšem ve tmavých částech se ukazuje, že mobil se občas snaží vytáhnout detaily z příliš tmavých míst, což se projevuje obrazovými artefakty nebo nepřirozenou kresbou.
Mírně problematická fotka, problémy jde vidět již bez zvětšení náhledu fotky
Velkou předností ultraširokáče u Viva jsou velmi dobré barvy. Většině ostatních mobilů by se rozsypaly spolu s kresbou a moc by z nich nezbylo, zde velmi hezky kopírují barvy u hlavního foťáku a telefoťáku. Mít takto sesynchronizované barvy není samozřejmostí, a to zejména v noci.
Když porovnám tento ultraširokáč s konkurencí, Vivo je na podobné úrovni jako ostatní špičkové fotomobily, případně mírně lepší. Oproti střední třídě se jedná o velký pokrok, protože u takových mobilů nemůžete ultraširokáč vytáhnout v noci. Zde jsou téměř všechny fotky na první pohled dobře použitelné a solidní. Nedostatky se projeví až při tisku, prohlížení na velkém monitoru nebo při snaze fotky upravit.
Nyní se přesuneme k hlavnímu foťáku. Zde mi asi nezbyde než chválit, protože barvy jsou vynikající a nebýt tmavého nebe, fotky vypadají jako za dne, respektive mají téměř stejnou obrazovou kvalitu. Na druhé fotce bych vytkl trošku obrazových artefaktů ve spodní části snímku, ale jinak nic. Výborný výsledek.
Testovací fotky u hlavního foťáku
Foťák s teleobjektivem je podobně výborný jako hlavní snímač. Fotky tedy již nevypadají „jako za dne“, tmavší části scény trpí na obrazové artefakty, ale nejedná se o nic příliš rušivého. Klidně bych se odvážil říct, že tento foťák s teleobjektivem fotí v noci kvalitativně podobné fotky jako hlavní foťák u střední třídy za dne. Takto přirozené, detailní kresby v noci se nedočkáte u žádného telefoťáku u konkurence.
Testovací snímku u foťáku s teleobjektivem
Závěr
Vivo X90 Pro sice není v noční fotografii zcela dokonalé a mohli bychom jmenovat některé nedostatky, např. občasné odlesky na hlavním foťáku. Stejně tak můžeme poukázat na jen nadprůměrný ultraširokáč.
Nicméně hlavní foťák a foťák s teleobjektivem patří k absolutní špičce, co se týče noční fotografie v mobilu. Výhoda Viva je, že je vynikající i za dne (denního světla) a stává se z něj skvělý fotografický univerzál pro nejrůznější světelné podmínky.