Velký strategický vlastník zajistí spíše dlouhodobý rozvoj. Vodafone se však obvykle snaží stylizovat do postavení prémiového operátora, a tak si časem Oskara předělá k obrazu svému.
Nikoli Eurotel, ale třetí vzadu získává nového strategického vlastníka. Oskar, dříve Český Mobil, bude pohlcen největším světovým mobilním operátorem, britskou společností Vodafone. Pravidla hry na českém mobilním trhu se tím opět dramaticky mění: zatímco před několika lety působil Eurotel jako operátor „s nejsilnějšími vlastníky v zádech“, dnes je i přes své tržní prvenství v podstatě posledním mobilním operátorem, který ještě nemá velkého světového vlastníka. Nemusí to ale trvat dlouho – jedním ze žhavých kandidátů pro Eurotel je Orange. Jakmile bude rozmotána privatizace Českého Telecomu, jehož je Eurotel součástí, získá s velkou pravděpodobností strategického vlastníka i nejstarší český operátor.
Invaze z Anglie
Vodafone je největší světový operátor se sídlem ve Velké Británii, i když dnes už je typickou nadnárodní společností. Firma má více než 150 milionů uživatelů, v Evropě předstihuje konkurenty o hlavu a celosvětově s ní může soupeřit snad jen japonský NTT a někteří američtí operátoři. Počtem zákazníků je větší China Mobile, ale ten má nižší tržby a působí na zatím podstatně chudším trhu. Pokud bychom však brali v potaz i zákazníky tam, kde má Vodafone jen minoritní podíl, nebo obchodní partnerství, vzrostl by jejich počet na ohromujících 400 milionů!
Vodafone je veřejně kotovaná společnost, která má v programu růst pomocí akvizicí. Jejím primárním cílem je Evropa, kde má už téměř v každé zemi svou vlaječku – z těch „mobilně vyspělejších“ zemí byla Česká republika jedním z posledních bílých míst. Firma kupuje místní operátory různými způsoby: výměnou akcií, platbou v hotovosti, nebo kombinací. Vodafone není na rozdíl od svých velkých konkurentů incumbentem, tedy společností vzniklou vydělením z tradičního pevnolinkového operátora. Firma vznikla před dvaceti lety trochu bizarním způsobem, jakýmsi „pokusným“ oddělením od jedné elektrotechnické společnosti. Vodafone rostl z malých čísel gigantickými akvizicemi, které firmu stály (i když obvykle výměnou akcií) sumy v řádu stovek miliard dolarů, jednalo se tedy o transakce dodnes patřící mezi největší fúze a akvizice všech dob.
Vodafone ale dokázal, i když o tom mnozí ve své době pochybovali, obrovské akvizice zejména amerického Airtouchu a německého Mannesmannu ustát. Jeho dnešní, vysoce hodnocený šéf Arun Sarin provádí spíše konsolidaci, postupné sjednocování služeb tohoto koncernu. Tempo akvizic a jejich rozměr se už zpomaluje.
Vzal, co bylo
Co můžeme čekat poté, co Oskar získá právě tohoto vlastníka? Vodafone usiluje o pozici prémiového operátora, tedy spíše o roli, kterou známe od Eurotelu: vyšší technický standard, zaměření na firemní zákazníky, kvalitní služby, zákaznická podpora a samozřejmě i vyšší ceny. Oskar se tak nezdá být pro Vodafone logickou volbou, spíše by do škatulky lépe zapadl Eurotel. Ale Vodafone si moc vybírat nemohl, pokud chtěl kupovat hned. K mání byl nyní pouze Oskar, protože je zatím ve hvězdách, jak a kdy se vyvrbí privatizace Českého Telecomu.
První viditelnou změnou bude zřejmě přejmenování. Firma je na přibližně deseti trzích v pozici minoritního vlastníka u operátora obvykle jiného jména, mj. v Polsku nebo v Rumunsku. Ale všude tam, kde má Vodafone majoritní podíl, vystupuje pod svým jménem. Nelze tedy příliš čekat, že by byl Oskar výjimkou. Vtipným slovním hříčkám s Oskárkem je zřejmě konec.
Nelze rovněž čekat rychlé změny v cenové politice, ty jsou dány domácím trhem. Oskar nebude moci zdražit, ale nemá ani žádný důvod ke zlevnění. Vodafone však bude zřejmě schopen přinést kapitál, který by se Oskarovi hodil ke zlepšení kvality jeho sítě a dobudování nových služeb. V tomto nejmladší operátor zaostává, a přestože je posedlý pokrytím, rezerv má oproti Eurotelu víc než dost. Vodafone bude s velkou pravděpodobností chtít, aby byl Oskar úspěšnější u firemní klientely, zde lze čekat jeho marketingové aktivity a zejména zvýšené úsilí jeho obchodníků.
Mobily značky Vodafone
Vodafone rovněž patří k progresivním operátorům, co se týká nových technologií a 3G služeb. Jeho portál Vodafone Live! (stahování hudby, videa, vyřizování pošty, hry, vyzváněcí melodie, loga atd.) patří k nejkvalitnějším, rozhodně předstihuje současnou Oskarovu samoobsluhu. Přesto však dnes Vodafone nepředstavuje „nic zvláštního“ a ani se zapojením všech služeb nepřinese zákazníkům převratně nové služby, což je ostatně dáno stavem mobilních technologií v Evropě.
Zajímavější může být poněkud vzdálenější budoucnost dle společnosti Vodafone. Firemní strategie, díky níž také firma zdůvodňovala nákladné a rozsáhlé akvizice, totiž spočívá v tom, že není běžným operátorem, tedy jakousi spíše marketingovou společností bez vlastního výzkumu a vývoje, bez vlastních technologií, jako je tomu u většiny dnešních operátorů, ale naopak bude do této oblasti silně investovat. Vodafone už několikrát prohlásil, že se nehodlá spolehnout na dnešní výrobce mobilů, kteří dle něj postupují dopředu pomalu a neplní požadavky zákazníků, ale bude vyvíjet a vyrábět (či alespoň spoluvyvíjet a spoluvyrábět) mobily sám, pod svou značkou.
V budoucí vizi Vodafone je také řada dalších zařízení schopných využívat rychlých mobilních datových sítí vybavených kamerami, zobrazovači obrazu, přehrávači hudby – vše samozřejmě komunikující s internetem. Podobnými vizemi sice hýří i jiní operátoři, ale v jednom má gigant typu Vodafone pravdu: to, co si může dovolit zainvestovat firma s 150 miliony zákazníků a šedesáti miliardami liber obratu, stěží zvládne operátor působící na jediném trhu a se dvěma miliony uživatelů. Odpůrci tohoto postupu mají ovšem rovněž silné argumenty. Říkají, že proprietární řešení patří do minulosti a že si vše nejrychleji vyřeší trh sám se stovkami start-up společností a tisíci pokusy o úspěch, z nichž si i malý operátor bude moci sestavit skvělou nabídku, či ještě lépe – ponechá to na svých uživatelích.
Doufat, nebo se bát?
Čeští uživatelé by tedy neměli od Oskara-Vodafone v krátkodobém výhledu nic ohromujícího očekávat, ale na druhé straně se nemají ani čeho bát. Pokud u tohoto operátora zůstanou, mohou být postupně odměněni rychlejším rozvojem přídavných služeb a možná i zkvalitňováním sítě. Ve snížení cen doufat nemohou – to by mohl přinést snad jen čtvrtý operátor, ale to je pouze hypotetická možnost. Na druhé straně si teď mohou polepšit firemní zákazníci, o které bude sváděn silnější boj a je jasné, že zde se válčí především cenou. Pokud u nich bude chtít být Oskar-Vodafone úspěšnější, bude muset jít s cenou výrazně dolů, jinou možnost nemá.
