V Evropě si možná již brzy legálně zavoláme za letu. Airbus zamezí, aby signál rušil navigaci letadel. Američané si ještě počkají.
Dohady o tom, zda povolit volání v letadlech, se vedou už léta. Jsou tu totiž překážky, které se týkají bezpečnosti letů, již mohou mobily ohrozit. Ideálním příkladem neshod jsou USA, úřad FCC (Celostátní výbor pro komunikaci) tam problém řeší, ale úřad FAA (Celostátní letecká správa), který má v otázce mobilů v letadlech poslední slovo, se k němu staví velmi skepticky. Přitom právě v USA by to kvůli velkým vzdálenostem a tudíž častým letům mnozí ocenili. V Evropě se situace vyvíjí naopak velmi nadějně a zájem o volání ze vzduchu je i jinde ve světě. Přesto je volání v letadlech zakázané zatím téměř všude.
Studie: není to bezpečné
Volat z letadel je sice zakázané, avšak nikoli nemožné. Ale jen omezeně - mnozí jistě vzpomenou případ, kdy pasažéři unesených letadel z 11. září 2001 informovali své blízké o nešťastné situaci právě pomocí mobilních telefonů. Tehdy se ta letadla ale pohybovala těsně nad zemí a právě v tom je problém. Připojení k mobilní síti z letadla je zatím možné jen nad pevninou a za relativně nízké výšky. I to by však mnohdy stačilo.
Jenže existuje řada studií, které vykazují, že signál mobilních sítí ruší navigační systém letadla, což může ohrozit let. Nejvýznamnější je rok stará studie pittsburghské univerzity Carnagie Mellon, která se od ostatních liší tím, že nebyla provedena za laboratorních podmínek, nýbrž při skutečném letu. Studie dokonce tvrdí, že používání telefonů na palubě letadla je více riskantní, než se původně předpokládalo.
Kromě problematického vlivu rádiového signálu vyzařovaného z telefonů a jiných přenosných zařízení na navigační systém tato studie také ukázala, že lidé by telefonovali především v místech s nejvyšší kvalitou signálu, tedy při vzletu a při přistání. A to jsou momenty, kdy jakákoli chyba systému letadla může znamenat katastrofu. Tento problém by se ale dal vyřešit tím, že letadla budou vybavena zařízením, které telefonům v uvedených momentech připojení k síti znemožní. Bude to stačit?
V Evropě pravděpodobně ano
Toto řešení se nazývá OnAir a technicky jej bude ve svých letadlech zajišťovat Airbus. Dostal k němu už totiž svolení od Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA), která je v otázce mobilů v letadlech shovívavější než její americká obdoba, FAA. Airbus již podepsal dohodu s aerolinkami Qantas a Ryanair, které mají telefony ve svých letadlech povolit mezi prvními, a plánuje spolupráci například i s Air France. Letadla Airbus využívají i české aerolinky.
Letadla Airbus A380 • A340 • A320
Systém OnAir bude v letadlech využívat tzv. „pikobuňku“ (obdoba klasických síťových buněk), se kterou se všechny telefony na palubě automaticky spojí, a posádka rozhodne, kdy pasažérům povolí připojení k síti. Systém zatím podporuje pouze sítě druhé generace, ale pokud bude mít úspěch, je možné doplnit i podporu 3G. Podobný princip už využila dubajská letecká společnost Emirates, která letos jako první volání v letadlech povolila.
Systém OnAir
Američané mají smůlu
Americký úřad FCC se nespokojil s výše zmíněnou studií pittsburghské univerzity a nechal si vypracovat svou vlastní, a to od asociace CTIA (Asociace pro mobilní komunikaci a internet). Zohlednil v ní sice i systém OnAir, ale ouha, nebezpečí prý hrozí i s ním. „Pikobuňka“ totiž nezajišťuje naprostou eliminaci problematických vlivů mobilního signálu na systém letadla. Je to hlavně kvůli telefonům, které komunikují v jiném pásmu než „pikobuňka“. Tím pádem se s ní nespojí a snaží se přijmout signál od klasických vysílačů – a jsme tam, kde jsme byli.
A tak úřad FCC boj za povolení hovorů za letu prozatím zastavil a situace kolem nich v USA stojí na mrtvém bodě. V Evropě se ale podle všeho nemusíme bát. Síťové frekvence jsou tu na rozdíl od Ameriky vcelku jednotné, nemáme tu žádné sítě CDMA, a tak bude-li do „pikobuněk“ přidána i podpora 3G, žádný telefon s ní nebude mít problém a my tedy téměř určitě benevolence zdejších zodpovědných úřadů nebudeme litovat.
