Vrakoviště mobilů? Pro chudé země často jediná možnost

Zatímco si život českého, potažmo evropského mobilmaniaka plyne s jistým řádem a pravidelností, život s mobilem v rozvojových zemích představuje pro miliony či snad miliardy lidí něco naprosto jiného. Takový běžný tuzemský uživatel používá svůj mobilní telefon několik let, nový mobil si kupuje u svého operátora, který mu výměnou za úvazek nabídne lepší cenu a spolehlivou záruku.

Starší telefony u nás končí, respektive pokračují většinou jako sekundární na další SIM, u někoho z rodiny anebo zapomenuté v šuplíku, kde čekají na některý z nelítostných jarních úklidů a vyhazov do popelnice. I když i povědomí o možnosti recyklace se u našich uživatelů zvyšuje. Napadlo vás ale někdy, jaká je v tomto směru situace na rozvíjejících se trzích v Africe, Indii, Blízkém východě, Jižní Americe nebo třeba v Mongolsku?

Mapka tzv. rozvíjejících se trhů • Jan Chipchase, guru mobilních modifikací

V Africe a Asii uvidíte nevídané

Pokud ne, pak vězte, že světový výrobci mobilů v čele s Nokií o tom hodně přemýšlí. Zatímco trh v Evropě a USA je v podstatě nasycen, rozvíjející se trhy představují v očích výrobců příležitost. Je sice pravdou, že nejdůležitější kritérium, které musí mobilní telefon splňovat, je nízká cena, na druhou stranu potenciálních zákazníků je takřka nespočetně. A právě finský výrobce ve snaze jednak produkovat telefony s co nejnižšími náklady, a také prověřit další možnosti recyklace, vyslal do výše uvedených částí světa tým pozorovatelů v čele s Janem Chipchasem. Chipchase pracuje pro tokijskou pobočku Nokie, kde se zabývá designem a modifikacemi telefonů a hned na začátek říká, že už viděl třeba i telefon upravený pro 16 SIM karet, ale také mnoho dalšího.

Jeho tým patnácti pozorovatelů prohlížel bazary a pouliční obchody v tak rozličných zemích jako Ghana, Brazílie, Uzbekistán, Vietnam, Čína a Mongolsko, aby zjistili, jak vypadá vztah mezi koncovými uživateli jejich telefony. Jak sám říká, byli přitom mnohokrát překvapeni a i jejich výzkum tak možná ovlivní vývoj spotřební elektroniky v dalších 15 letech. Hlavní zjištění můžeme popsat zhruba takto: neexistuje žádné omezení v úpravách mobilních telefonů a ve způsobu prodlužování jejich životnosti. Vdechnout mobilu nový život přitom většinou nevyžaduje širokou paletu nářadí, mobily jsou ve většině případů „vzkříšeny“ pouze za pomoci šroubováku zubního kartáčku nasprejovaného alkoholem k očištění kontaktů.

Indie, Nové Dílí • Institut opravy mobilů • nový software nahrajeme levně a na počkání

„V Akře, hlavním městě Ghany, může být lesknoucí se vystavený mobil docela dobře starý mobil, který prošel omlazovací kúrou. Máte nefunkční telefon? V Číně si můžete v podstatě v každém bazaru koupit jakoukoli součást na dvacítku nejběžnějších modelů. K mání je rovněž řada tištěných příruček detailně popisující všemožné opravy. Pointa je v tom, že vy máte telefon za uzavřenou schránku ve které se nemůžete vrtat, ale v Číně si klidně můžete zajít do obchodu, nakoupit součástky a postavit si svůj vlastní telefon. Existuje také něco jako neformální opravárenská kultura, která dělá z mobilu mnohem dostupnější věc pro cenově citlivé uživatele a zároveň snižuje nepříznivé dopady na životní prostředí. Pouliční mechanici se navíc učí velmi rychle, stejným tempem jako se objevují nové modely.“

Čína, malý krámek Ji Lina a Xiamena

„Nebo takový Teherán, tam stačí přijít se svým mobilem do obchodu a vybrat si z nepřeberného množství posledního softwaru, který je v pirátské podobě k mání několik týdnů po oficiálním vydání. Software na požádání seženete i v ulicích indického Nového Dílí, kde se do prodávaných telefonů rovnou nahrávají filmy z Bollywoodu. A pokud pracujete v branži, můžete se ucházet o diplom z Institutu opravy mobilů.“ Instalování nových jazyků, přepínání frekvencí, odblokování, to je denní chleba mnoha míst, která Chipcase se svým týmem navštívil. „V Káhiře se vás v obchodě s potravinami majitel zeptá, jestli si nechcete koupit ještě nějaké vyzváněcí melodie“.

Čína, Chengdu a Ji Lin City • čilý obchodní ruch

Hledání nových cest k recyklaci

Mobily obsahují mnoho nebezpečných látek, zejména těžkých kovů, proto je jejich recyklace velmi důležitá. Máme se ale co učit, existují země kde se jen samotná představa nerecyklování může zdát absurdní. Nový mobil není pro každého, leckde se pořízení nového mobilu rovná spoření několika měsíčních platů a přitom je právě mobil často jediný drahocenný nástroj pro malé podnikatele anebo jediný možný prostředek komunikace s rodinou a přáteli. Protipólem jsou Spojené státy americké, kde je mezi lidmi na půl miliardy vysloužilých telefonů a recyklace se dočká pouze jedno procento z nich. Důležité je sdělit uživatelům nutnost recyklace, kupříkladu Nokia prezentovala jeden takový „ecophone“ jménem Remade na letošním Světovém mobilním kongresu.

Kryt Remadu je místo plastů vyroben z recyklovaných hliníkových plechovek a starých gumových pneumatik, zatímco vnitřek je recyklován z použitého přístroje. Jon Chipchase říká: „Je to koncept jak vzít odpad a udělat z něj něco užitečného.“ Ačkoli se Remade asi sériově nikdy vyrábět nebude, je to pro zákazníky signál a příslib směřování k eco-trendům do budoucna.

Mongolsko, Ulánbátar • JAR, Soweto • reklama v Indii

Čínská "mobilní" příručka udělej si sám

Během své cesty objevil tým designérů celý obchodní ekosystém točící se okolo mobilů. Také není divu, utržené sluchátko v současnosti vlastní zhruba polovina světové populace, přičemž na konci roku by počet uživatelů měl dosáhnout čísla 3,3 miliardy. Co se týče nejrychleji rostoucího národa, počet Indů vlastnící mobil přesáhl počet uživatelů v Americe právě minulý měsíc. Jednoduše řečeno, žádné elektronické zařízení ještě nikdy nebylo tak rozšířené. A co se týče Chipchasových kolegů, ti byli dle jeho slov výsledky výzkumu velmi překvapeni, ale celé to berou jako příležitost, ne jako hrozbu.

Na závěr ještě několik obrázků s tématikou spotřební elektronika • Tibet, Lhasa • Vietnam, Ho Chi Minhovo město a opět indické Dillí

Zdroj: News.com, janchipchase.com