Na trhu se u levnějších telefonů dlouhodobě využívá strategie tzv. ODM (Original Device Manufacturer) výrobců. Existují firmy, které navrhnou hardware telefonu, a jeho „výrobce“ do něj jen dohraje software a nalepí své logo. I přesto, že se počty těchto telefonů v portfoliu globálních top brandů nepatrně zmenšují, objem takto prodaných telefonů, zejména u méně známých značek, se globálně stále zvyšuje. U Samsungu má podíl těchto telefonů sestupnou tendenci, třeba u Motoroly však devět z deseti telefonů spadá právě do škatulky „ODM“.
Aktuální statistiky největších výrobců telefonů na trhu. Apple si všechny iPhony vyrábí sám, resp. v továrních ODM IDH (viz tabulka níže), Motorola na ODM výrobcích nechává devět telefonů z deseti. U Samsungů je z dílny ODM každý pátý telefon
Proč se výrobci v levnějším segmentu opírají k ODM zařízením? Vstupní investice je u nich daleko nižší (není nutné absolvovat finančně náročný vývoj), a tak si mohou mobilní firmy dovolit i nižší pořizovací cenu. Ta zatraktivní telefon v očích běžných uživatelů, a výrobce si tím vylepší zisky. Mezi dvě nejaktivnější firmy, které ODM design využívají, patří Motorola a Xiaomi. Dřívější americká značka, která je dnes pod hlavičkou čínského Lenova, nechává outsourcovat design u devíti telefonů z deseti. Podíl ODM telefonů u Xiaomi je pak 78 procent.
OEM vs ODM:
Velké mobilní značky spadají do kategorie OEM (Original Equipment Manufacturer). Jedná se o brandy, které mají svůj vlastní výzkum a vývoj, designové týmy a navrhují telefony kompletně od píky. Výroba probíhá přímo v továrnách OEM výrobců nebo v tzv. montovnách (ODM EMS – Electronic Manufacture Services). Výrobce tak má pod dohledem, jak design, tak i funkce telefonu. Pro mnohé značky je vývoj nových telefonů finančně hodně náročný, a tak se upínají k firmám, které vývoj a výrobu obstarají za ně.
Ty jsou známy pod zkratkou ODM (Original Device Manufacturer), a to ve významu IDH (Independent Design House). Jedná se o nasmlouvané firmy, které vyrobí telefony pro jakoukoliv značku, která si na ně jen přilepí vlastní logo a přidá svůj vlastní software. V praxi dostane výrobce jakýsi „katalog“ designů a s nimi spojenými funkcemi, z něhož si vybere a objedná výrobu požadovaného množství kusů. Výroba těchto telefonů je levnější, OEM výrobci však nad těmto telefony nemají až tak velkou kontrolu, než kdyby si telefon vyráběli sami.
Dřívějším králem této strategie byl Samsung, ovšem postupně od toho ustupuje. Ještě vloni měly ODM telefony v jeho portfoliu 28% podíl, nyní je to o šest procent méně. A to proto, že Samsung část výroby levných telefonů přesunul do svých továren v Indii.
Největší ODM výrobce můžeme najít samozřejmě v Číně. Firmy se jmény, o nichž jste určitě nikdy neslyšeli (Longcheer, Wingtech a Huaqin), mají rozebráno 75 % trhu s návrhem a výrobou telefonů „z katalogu“. Úspora peněz je na jednu stranu pro výrobce zajímavá, na stranu druhou ale mohou nastat chvíle, kdy se firmy chlubí unikátním designem, který zase až tak unikátní není. Na stejně vypadající telefon si totiž může kdykoliv nalepit logo úplně kdokoliv...
Zdroj: Counterpointresearch
