V úterý 19. ledna 1999, tedy na den přesně před 25 lety, bylo v německém Mnichově představeno první zařízení značky BlackBerry. BlackBerry 850 byl e-mailový pager navržený firmou Research In Motion (RIM). Svůj název dostal díky klávesnici, která připomínala plody ostružiny (anglicky „blackberry“).
BlackBerry 850
Firmu Research In Motion založili v roce 1984 dva blízcí přátelé z dětství – student elektrotechniky Mike Lazaridis a Douglas Fregin. V začátcích sídlila nad obchodem s bagetami ve městě Waterloo v kanadském Ontariu a působila jako poradenská firma v oblasti softwaru a informatiky.
Systém bezdrátového přenosu dat
O čtyři roky později začali Lazaridis a Fregin vyvíjet systém bezdrátového přenosu dat, který se měl používat v pagerech a bezdrátových platebních systémech. Byli tak mezi prvními v Severní Americe, kdo na takové technologii pracoval. Právě tato technologie se později stala základem pro chytré telefony BlackBerry.
Firma Research In Motion zaujala absolventa Harvard Business School Jima Balsillieho. Jednatřicetiletý mladík věřil v její technologie natolik, že si vzal hypotéku na dům a podpořil start-up částkou 125 000 dolarů. Po této investici se stal spoluzakladatelem a spoluředitelem.
V roce 1996 byl představen předchůdce chytrých telefonů BlackBerry – pager RIM Inter@ctive Pager 900. Byl vybaven plnohodnotnou klávesnicí a umožňoval odesílání faxů a e-mailů. Když se řešilo pojmenování nového zařízení, měli odborníci na budování značky pocit, že klávesnice připomíná semínka jahod. To vedlo k hledání názvu v segmentu ovoce a zeleniny. Nakonec se přiklonili k označení BlackBerry, které se hodilo k černé barvě.
Raketový vzestup značky BlackBerry
V roce 1997 vstoupila firma RIM na torontskou burzu cenných papírů a z první veřejné nabídky se jí podařilo získat více než 105 milionů dolarů. Pouhé dva roky poté představila v lednu 1999 v Severní Americe svou novou e-mailovou službu BlackBerry, díky níž se její tržby zvýšily o 80 % na 85 milionů amerických dolarů. V následujícím roce dosáhly tržby 221 milionů amerických dolarů a úspěch pokračoval, když firma v roce 1999 vstoupila na burzu NASDAQ a získala dalších 250 milionů dolarů.
Po vstupu na trh začal raketový vzestup značky BlackBerry v technologické komunitě. Přispělo k tomu především nadšené úsilí Jima Balsillieho, který zařízení rozdával zdarma na oborových konferencích a prezentoval je také investičním bankéřům na Wall Street.
Pověst firmy Research In Motion coby spolehlivého poskytovatele telekomunikačních služeb potvrdil útok teroristické organizace Al-Káida z 11. září 2001. Ačkoli bezdrátové sítě většiny konkurenčních poskytovatelů postihl výpadek, síť BlackBerry fungovala i v těchto napjatých okamžicích bez problémů.
Nemohl chybět patentový spor
Úspěch upoutal pozornost firmy NTP Inc., která v roce 2001 zažalovala RIM kvůli porušení patentu. Ačkoli NTP nevyráběla žádné vlastní produkty, podala několik patentů na mobilní bezdrátový e-mailový systém s úmyslem vytvořit tuto technologii v budoucnu. NTP nakonec spor vyhrála, což vyústilo v soudní vyrovnání ve výši 23,1 milionu amerických dolarů.
V roce 2002 byl uveden na trh model BlackBerry 5810 – první zařízení, které umožňovalo telefonování. Během dvou let od uvedení tohoto telefonu na trh zaznamenala společnost RIM více než milion předplatitelů a do roku 2007 dosáhla počtu 9 milionů. BlackBerry začínalo jako zařízení pro investiční bankéře a fanoušky moderních technologií, ale brzy se stalo chytrým telefonem, který vlastnil nebo doufal, že bude vlastnit, téměř každý.
BlackBerry 5810
Soudní tahanice utlumily růst společnosti RIM, která v roce 2006 oznámila, že ve čtvrtém čtvrtletí klesl počet předplatitelů jejích služeb o 120 000. Tiskový mluvčí to přičítal nejistotě spojené se soudním sporem s NTP, kvůli kterému zákazníci v USA odložili nákupy zařízení BlackBerry.
V tomto čtvrtletí se také snížily tržby, když se namísto plánovaných 620 milionů dolarů podařilo dosáhnout pouze 560 milionů dolarů. Ačkoli to bylo významné, finanční situace firmy byla natolik stabilní, že byla schopna tento neúspěch přežít. V rámci vyrovnání pak firma mohla pokračovat v prodeji svých produktů a služeb, aniž by musela společnosti NTP platit jakékoli licenční poplatky.
Na vrcholu spolu s Nokií
Do roku 2007 získal RIM více než 30 % amerického trhu s chytrými telefony a celosvětově byl druhý za finskou Nokií. V tomto roce však Apple představil iPhone, který zásadně ovlivnil segment chytrých telefonů a stal se jedním z hlavních katalyzátorů úpadku firmy Research In Motion.
iPhone navždy změnil pravidla hry v odvětví chytrých telefonů. Jeho hlavním přínosem byl dotykový displej, který uživatelům umožňoval procházet internet prostřednictvím webového prohlížeče Safari. V roce 2008 pak následovalo spuštění App Storu, který nově definoval způsob instalace aplikací a otevřel svět chytrých telefonů aplikacím třetích stran.
Vedení firmy RIM zpočátku nepovažovalo konkurenty v podobě Applu a Googlu za hrozbu, protože prodeje zařízení BlackBerry neustále rostly. Do roku 2011 dosáhly tržby téměř 20 miliard amerických dolarů. Tento rok však byl zlomovým bodem, protože spotřebitelé v Severní Americe a Velké Británii – tedy v oblastech, které byly pro RIM klíčové – začali dávat přednost iPhonům a telefonům s Androidem.
Souboj s Applem a Googlem
V reakci na tvrdou konkurenci přišel v roce 2008 model BlackBerry Storm. Nejzásadnější změnou byla absence QWERTY klávesnice, kterou se zařízení značky BlackBerry proslavila. Nový telefon s dotykovou obrazovkou však tvrdě narazil na vlnu kritiky – uživatelé si stěžovali, že přišli o možnost snadného zadávání textu. Kritici se také domnívali, že operační systém BlackBerry je horší než operační systém vyvinutý Applem.
BlackBerry Storm
V roce 2009 firma spustila svůj vlastní obchod s aplikacemi třetích stran s názvem BlackBerry App World. Světlo světa spatřil téměř rok po Apple App Store a uživatelům nabízel jen několik stovek aplikací. Pro srovnání: Google spustil svůj vlastní obchod s aplikacemi (označovaný tehdy jako Android Market) pouhé tři měsíce po Applu.
RIM vnímal zpětnou vazbu ze strany uživatelů a v roce 2010 proto uvedl na trh hybridní zařízení BlackBerry Torch, které bylo vybaveno dotykovým displejem i QWERTY klávesnicí. Torch si zpočátku vedl dobře a během prvních tří dnů se ho prodalo 150 000 kusů. Přesto jeho prodeje ani zdaleka nedokázaly překonat prodeje iPhonů.
BlackBerry Torch
Ve snaze o vylepšení svého softwarového vybavení koupil RIM v roce 2010 od americké technologické společnosti Harman International firmu QNX Software Systems. Ačkoli myšlenka integrovat QNX s operačním systémem BlackBerry byla strategická, implementace trvala příliš dlouho a firma musela před dokončením nového softwaru propustit 2 000 zaměstnanců.
Odchod vrcholových manažerů
V lednu 2012 oznámili Jim Balsillie a Mike Lazaridis, že odstupují ze svých funkcí. V té době firma ztrácela 75 % své původní tržní hodnoty a Balsillie a Lazaridis údajně připravovali na pozici generálního ředitele Thorstena Heinse, který v ní působil od roku 2007.
Balsillie a Lazaridis zůstali v představenstvu. Lazaridis přijal funkci místopředsedy představenstva a zároveň předsedy výboru pro inovace. Balsillie 29. března 2012 z představenstva odstoupil a následující rok prodal všechny své akcie. Lazaridis odstoupil o rok později – 1. května 2013 – a v prosinci téhož roku prodal přibližně 12 % svých akcií.
S Thorstenem Heinsem na pozici generálního ředitele prošla firma Research In Motion řadou významných změn. Jednou z nich bylo v roce 2013 její přejmenování na BlackBerry – dle názvu nejúspěšnějšího vlajkového produktu.
Snahy o návrat na vrchol
Změna názvu na rozpoznatelnější značku naznačovala, že firma doufala v nový začátek. Současně s rebrandingem byl vydán dlouho odkládaný operační systém BlackBerry 10 a zařízení Z10 a Q10. Nový operační systém a Z10 s dotykovým displejem byly sice považovány za výrazné vylepšení oproti minulým verzím, ale firma stále čelila silné konkurenci. Systém Android v té době zaujímal 52,5 % trhu s chytrými telefony, zatímco iOS si ukousl 34,3 %.
BlackBerry Z10
Navzdory novému názvu a produktům se firmě BlackBerry nepodařilo získat zpět svůj podíl na trhu. V listopadu 2013 byl proto Heins po necelých dvou letech ve funkci výkonného ředitele nahrazen manažerem ze Silicon Valley Johnem Chenem.
V roce 2015 začalo BlackBerry vyrábět chytré telefony s operačním systémem třetí strany. První byl BlackBerry Priv s upravenou verzí Androidu. V následujícím roce následoval model DTEK50. V tomto roce firma koupila za 425 milionů dolarů jednoho ze svých klíčových konkurentů – společnost Good Technology zabývající se správou podnikových mobilních zařízení. Zaměřila se na vývoj softwaru pro správu zařízení, který měl pomáhat podnikům sledovat telefony zaměstnanců a chránit citlivé firemní informace.
BlackBerry Priv
Konec v segmentu chytrých telefonů
Po neúspěšných pokusech o návrat na výsluní nakonec BlackBerry v září 2016 oznámilo, že opouští segment chytrých telefonů. Generální ředitel John Chen po svém nástupu v roce 2013 začal část výroby zadávat externím dodavatelům a do konce roku 2016 byl vývoj a výroba budoucích zařízení zcela v rukách zahraničních partnerů, jako byli výrobci Foxconn Technology Group a TCL Communications.
Firma tehdy oznámila, že přestane vyrábět chytré telefony kvůli slabým prodejům a místo toho se zaměří na návrh a marketing bezpečnostních komunikačních platforem a dalšího softwaru pro kybernetickou bezpečnost. Od té doby nevyvinula žádné nové modely smartphonů a přesunula svůj obchodní model směrem k softwarovým službám souvisejícím s kybernetickou bezpečností a systémy pro automobilový průmysl.
BlackBerry KEYone
V roce 2017 představila firma TCL Communication, která získala licenci na výrobu a prodej telefonů pod značkou BlackBerry, nový smartphone KEYone. Chytrý telefon se systémem Android a QWERTY klávesnicí, byl uveden pod reklamním sloganem „Do More. Different.“
Výrobu telefonů BlackBerry ukončilo TCL
O rok později BlackBerry koupilo firmu Cylance, která se zabývala umělou inteligencí a kybernetickou bezpečností. Tato transakce v hodnotě 1,4 miliardy dolarů znamenala významnou investici. Podle zpravodajské agentury Bloomberg se jednalo o největší akvizici společnosti za posledních sedm let.
V červnu 2018 byl na mezinárodní trhy uveden poslední model BlackBerry Key2, který byl vybaven duálním fotoaparátem a obsahoval funkce, jako je portrétní režim a optický zoom. V srpnu téhož roku pak byly výhradně na indický trh uvedeny smartphony BlackBerry Evolve a Evolve X.
BlackBerry Key2
TCL bylo posledním výrobcem, který telefony pod značkou BlackBerry vyrábělo. Po ukončení produkce čínskou značkou se sice ještě objevily některé iniciativy, které měly za cíl odkaz legendárních komunikátorů převzít, například americký start-up Onward Mobility. I ten ale své snahy v roce 2022 ukončil a pro teď to vypadá, že žádných dalších telefonů s logem ostružiny se nedočkáme.
Jak známo, plné využití komunikátorů BlackBerry včetně všech jejich korporátních služeb museli podporovat také operátoři. V Česku poskytovali službu BlackBerry všichni tři – T-Mobile, O2 i Vodafone. V současné době však již není možné služby BIS/BES využívat, neboť služby a servery BlackBerry Network Operation Center (NOC) byly definitivně ukončeny a odpojeny 4. ledna 2022.
V říjnu loňského roku odešel z firmy po deseti letech provozní ředitel John Chen. Funkci prozatímního generálního ředitele a předsedy představenstva převzal Richard Lynch. Firma se aktuálně zaměřuje na vývoj softwaru a služeb v oblasti kybernetické bezpečnosti a automobilového průmyslu.