YotaPhone dává vzpomenout na doby, kdy „monochromatický“ nebylo sprosté slovo. Jak se smartphone se dvěma displeji povedl?
Vzhled systémových aplikací
Adresář:
Zprávy:
Kancelář:
Pomocné aplikace:
Multimédia:
Zvládá i LTE
Přestože není YotaPhone, co se týče výkonnosti použitého hardwaru, zrovna špičkový telefon, z hledska konektivity mu snad není co vytknout. Kromě Wi-Fi standardů a/b/g/n zvládá i Bluetooth 4.0, rychlé sítě LTE, GPS a pochopiteně (nebo hlavně) ruský GLONASS. MicroUSB konektor podporuje standard MHL verze 1.0 a ani na senzorové výbavě se netratilo. Přítomen je jak akcelerometr a gyroskop, tak senzor přiblížení a čidlo okolního jasu, ale nechybí ani elektronický kompas.
13 Mpx na špatném místě
Papírově vypadá fotoaparát YotaPhonu velmi slušně. Ano, nemá vychytávky, jako je optická stabilizace nebo laserové ostření, ale 13 Mpx snímač s přisvětlovací LED diodou a autofocusem slibuje hodně muziky. Největším problémem je ale umístění čočky fotoaparátu. Na zadní straně, vespod a vlevo. Chytnete telefon na výšku a zakryjete čočku. Chytnete ho na šířku v rozích a čočku v lepším případě pouze přistíníte. Na správný úchop časem samozřejmě přijdete, jenomže zvyk je železná košile a mně se ani po třech týdnech nepovedlo automaticky chytat telefon tak, abych nemusel snímek pořizovat znovu. Nesmíme zapomenou zmínit ani čelní kamerku s rozlišením 1 Mpx.
Pamoramatický snímek pořízený YotaPhonem
Ano, naprosto chápu, proč je fotoaparát dole. Nahoře být nemůže, tam je displej, a kdyby to, co je nyní pod displejem, přesunuli celé nahoru, uživatel by si při ovládání gesty displej zakrýval. Pokud tedy nechtěli s YotaPhonem experimentovat a umisťovat fotoaparát na hranu či na nějaký otočný/výsuvný kloub, muselo to dopadnout takto. Pouze jsem chtěl poukázat na to, že bylo potřeba udělat i některé ústupky, které nejsou zcela šťastné.
Prostředí fotoaparátu. Zcela nepochopitelně i při nastaveném poměru 4:3 se na displeji, vzhledem k roztažení do stran, nezobrazuje celý záběr snímače.
Focení probíhá na YotaPhonu skrze výchozí aplikaci operačního systému Android. Ta sází na jednoduchost a co nejčistší zobrazení, tedy i minimum prvků na displeji. Pro někoho, kdo ji uvidí poprvé, to může být poněkud matoucí a bude mu chvíli trvat, než si na její ovládání zvykne. Co ale nepochopím a zvyknout se na to nedá, je skutečnost, že při nastavení poměru stran výsledné fotografie na 4:3 se v tomto poměru neupraví i hledáček (rozuměj zobrazení na displeji). Skutečný obraz o rozměru 4:3 se totiž vlevo a vpravo roztáhne tak, že sahá až ke stranám přístroje, takže v hledáčku nevidíte část zabírané scény zcela nahoře a část zcela dole.
Ukázkové fotografie v rozlišení 13 Mpx:
Testovací fotografie pořízené YotaPhonem
Pokud bych měl hodnotit pořízené fotografie, či Full HD video při 30fps, společným jmenovatelem by zřejmě byl nedostatek detailů. A to poměrně nepochopitelně. Přece jenom se jedná o 13 Mpx snímač, který by minimálně za jasného denního světla měl podávát nadprůměrné výsledky s dobrou kresbou a odpovídající úrovní detailů. U YotaPhonu nejenom, že se setkáme s častou a někdy poměrně výraznou barevnou nevětností, ale právě míra detailů či celková ostrost fotografíí (ale i videa) je špatná. Na dálku i při makru, na autofocus i při ručním ostření.
Proto je s podivem, jak povedené momentky dovede YotaPhone někdy pořídit. Západ slunce v několika variacích dopadl vždy dobře a svojí kvalitou překvapily i noční fotografie, které se sice nemohou mírou šumu rovnat špičce, nebo PureView fotoaparátům od Nokie, přesto ale příjemně překvapí.
Ukázkové video ve Full HD rozlišení (1080p):
Nemoci první generace
Jak tedy hodnotím YotaPhone po třech týdnech používání? Je jiný. Chce být jiný. Daří se mu to, ale... Jen zřídkakdy se něco nového vyhne porodním bolestem a ani YotaPhone není výjimkou, samovolnými restarty by finální verze zařízení trpět neměla. Ano, jedná se o kompaktní smartphone s operačním systémem Android, který skvěle zvládá vše, co by zvládat měl a navíc ještě přidává nový způsob ovládání a celkově nový pohled na chytrý telefon. Jenomže největší výhoda je také velkou slabinou. A nemyslím to nijak přehnaně kriticky, prostě to tak je.
Dnes testovaný ruský YotaPhone první generace.
Bez sekundárního displeje by byl YotaPhone jenom další průměrný smartphone s Androidem, kterých je střední třída plná. S displejem je jiný, ale to nestačí k tomu, aby si vydobyl pozici a ospravedlnil cenu 14 000 korun. Druhý displej má na smartphonu rozhodně smysl, ale jen k polovině věcí, které s ním YotaPhone dovede. Jak přesně je to myšleno, objasnila předchozí kapitola. Pokud jste tedy měli na YotaPhone zálusk, dovolím si vám závěrem dát cennou radu. Počkejte na druhou generaci, která má dorazit koncem roku. Zní to jako otřepané klišé, ale přímo dotykový e-ink displej a další řádka vylepšení za to rozhodně stojí. Ostatně i výrobce říká, že si první generací "oťukává trh".
Plusy:
- originální prodejní balení
- dobře hrající sluchátka
- zcela nový pohled na smartphone
- sekundární e-ink displej
- některé aplikace a funkčnosti e-ink displeje
Mínusy:
- náchylnost k samovolnýkm restartům
- složité ovládání sekundárního displeje
- fotoaplikace a výsledné fotografie a video
- hodně vysoká cena