Organizace OSN pro vzdělávání, vědu a kulturu (UNESCO) vyzvala k celosvětovému zákazu mobilních telefonů ve školách. Podle ní by se tím zlepšily schopnosti dětí se učit, vyučování by měla hladší průběh a navíc by děti byly lépe chráněné před kyberšikanou. Organizace dokonce tvrdí, že neexistují řádné studie, které by dokazovaly, že digitální technologie mají na vzdělávání kladný vliv.
UNESCO se o problematice rozpovídalo v posledním vydání své pravidelné zprávy Global Education Monitoring. Tentokrát nese podtitul „Technologie ve vzdělávání: Komu prospívají” a věnuje se primárně negativním dopadům moderních digitálních nástrojů na výkon studentů ve školách.
Podle organizace existuje spojitost mezi horšími školními výsledky u dětí a používáním mobilů ve třídách. Žáci, kteří mobily při vyučování pravidelně sledují, mají horší emoční stabilitu a nesoustředí se tolik.
UNESCO ale nekritizuje jen mobily. Jádrem vzdělávání by podle organizace i v dnešní době měla být interakce mezi učitelem a studentem, a to nikoliv skrze obrazovku. Právě stále větší rozmach online výuky, zejména na vysokých školách, který odstartovala pandemie covid-19, označuje za znepokojující, protože tím ze školství mizí „sociální dimenze”. „Těm, kteří urgují větší individualizaci, zřejmě uniká hlavní pointa toho, o čem vzdělávání je,” stojí ve zprávě.
Ohromný potenciál i podplacené důkazy
Všechny tyto aspekty by vlády jednotlivých zemí podle UNESCO měly mít na paměti. Organizace tvrdí, že pozitivní vliv digitálních technologií na vzdělávání a ekonomickou zdanost lidí je přeceňovaný, dokonce uvádí, že „existuje jen málo robusních výzkumů, které by prokázaly, že digitální technologie mají pro vzdělávání přidanou hodnotu”.
Výzkumy, které pozitivní vliv dokazují, podle UNESCO financovaly soukromé vzdělávací společnosti, které tím jen chtěly prodat své digitální nástroje. Jejich rostoucí vliv na tvorbu vzdělávací politiky po celém světě je důvodem k obavám, míní organizace.
Přesto technologie mají podle UNESCO „ohromný potenciál”, avšak jen v některých případech. Například mohou pomoci žákům, kteří mají určitou formu postižení. Ve vztahu k celé populaci ovšem chybí regulace, a to nejen ta týkající se umělé inteligence.
Vzorem… totalitní Čína?
Některé země si podle organizace již problém uvědomily. Jako vzor uvádí Čínu, kde byl stanoven limit, že jen 30 procent času ve vyučování může být věnováno používání digitálních technologií, děti navíc mají přikázané přestávky od koukání do obrazovek.
UNESCO ale nezmiňuje, že zrovna Čína byla jednou z... ne-li první zemí na světě, která začala na pravidelné bázi sledovat děti ve školách pomocí systémů pro rozpoznávání obličejů. Monitoruje jejich emoce, chování nebo docházku, což si vysloužilo kritiku za narušování soukromí dětí.
I na Západě nicméně některé školy již k zákazům mobilů přistoupily, například ve Francii. Jako poslední se přidalo Nizozemí, přičemž podobné hlasy se ozývají i ve Velké Británii.