Že je 108 megapixelů v mobilu nesmysl? Xiaomi vám změní názor. Takhle fotí Mi Note 10

Stran výkonu zůstává Mi Note 10 za dnešní špičkou, stran foťáku mezi elitu rozhodně zamíří. Jako vůbec první smartphone nabízí pětinásobný fotoaparát s rozlišením až 108 Mpx. Pět objektivů už měla Nokia 9 PureView, ale její řešení nás nenadchnulo. U Xiaomi už má každý objektiv svou vlastní úlohu a je třeba uznat, že jí plní opravdu dobře.

Vzhledem k paměťovým nárokům telefon ve výchozím stavu nefotí v rozlišení 108 Mpx, ale spojuje čtyři pixely do jednoho, takže výsledné fotky mají 27 Mpx. Plné rozlišení ale lze vynutit. Rozdíl je pak znatelný nejen v jemnějších detailech, ale i v barevném podání respektive vyvážení bílé. V sníženém rozlišení jsou fotky blíže realitě, zatímco 108Mpx jsou více kontrastní a mají teplejší barevné podání, působí líbivěji.

Ukázkové fotky

V obou případech je nutné pochválit vynikající kvalitu fotek, ostrost, obrovské množství detailů a pochvalu zaslouží i vynikají HDR, které si fantasticky poradí u scén s velkým dynamickým rozsahem či protisvětlem. Očekávatelným problémem je, že pořízení fotky s vyšším rozlišením trvá, telefon zrátka musí zpracovat obrovskou haldu dat.

108Mpx fotografie (vlevo) se od těch spojených 27Mpx liší i vyšším kontrastem a teplejším podáním barev.

Tím nejzajímavějším jsou zde další objektivy, které telefonu dovolí přibližovat až 5× opticky, 10× hybridně a až 50× digitálně. Kdo by čekal, že Xiaomi dá do aplikace fotoaparátu zoomovací přepínač, kterým jednoduše volíte mezi objektivy, je na omylu. Xiaomi zde totiž šlo cestou lehké mystifikace a s objektivy manipuluje podle aktuální potřeby tak, aby vždy pořídilo tu nejlepší fotku. 

Stejná scéna přiblížená na 0,6×, 1×, 2×, 5× a 50× zoom.
V reálu už má moje oko s cca jednou dioptrií problém přečíst, kolik je hodin. Přitom foťák na ciferníku vykouzlí takovéhle detaily. Působivé!

Někdy tedy přiblížení na 2× či 5× zoom znamená opravdové přepnutí objektivu a skutečný optický zoom, někdy jen pořídí snímek hlavním 108Mpx snímačem a přiblížení provede hybridním zoomem, přičemž si s kvalitou pomůže přidáním dat z druhého snímače. Podobně fotoaparát sám přepíná mezi objektivy i v případě, když některý z nich zakryjete.

Pokud tedy z nějakého důvodu vyžadujete optický zoom a nevadí vám případně nižší rozlišení fotky, můžete si použití jiného objektivu vynutit focením skrze tzv. Pro režim. V něm už telefon jednotlivé objektivy označuje slovně jako ultra, široký, tele 2×, tele 5× a makro, takže máte plnou kontrolu nad použitím konkrétního objektivu. Na druhou stranu je třeba uznat, že automatické vyhodnocování scény a volba typu přiblížení pracuje skvěle.

Umělá inteligence vyhodnocuje, zda je lepší digitálně přiblížit snímek z hlavního foťáku, nebo přepnout na objektiv s optickým zoomem. Zde ve výchozím stavu vhodně zvolila digitální zoom. Pro srovnání jsem vynutil i stejnou scénu ostatními obejktivy s optickým zoomem (poslední 2 snímky).

V případě zoomování od hodnot vyšších než 5× už telefon automaticky vždy přepne na teleobjektiv, nicméně obrazová data kombinuje s dalšími objektivy. Ačkoliv je tedy rozlišení teleobjektivu jen 5 Mpx, výstupní fotky jsou ve výsledku 8Mpx. Z pohledu praktického používání hodnoty zoomu do 10× vypadají překvapivě dobře a hlavně se dají stále pořizovat z ruky, takže se nemusíte bát je využívat (za dobrého světla).

U vyšších hodnot už kvalita klesá a pohodlnější je sáhnout po stativu, ale s trochou snahy a klidem v ruce, také uspějete. Nejvíce mě ale překvapil maximální 50× digitální zoom, kde je kompenzace daty z jiných snímačů velmi znát. Pokud byste vzali stejnou scénu, vyfotili ji hlavním 108Mpx snímačem a jen ji ručně zazoomovali, bude výsledek viditelně horší. „Xiaomi kouzla” tedy opravdu fungují a kvalitou detailů při zoomování výrazně překonala i Apple iPhone 11 Pro.

Původní fotka vs přiblížení. Srovnání kvality detailů po ručním přiblížení 108Mpx snímku, standardním 50× digitálním zoomem a dodatečně přiblíženého snímku z Apple iPhone 11 Pro. Prostřední varianta jednoznačně zachovává nejvyšší množství detailů. 

V noci už ale zoomování nemá moc smysl, světla je málo, šum je masivní. V základním režimu ale noční fotky stále stojí za pochvalu díky dostatku detailů, správné expozici a rozumnému množství šumu. V rámci testu jsem vyzkoušel i makro objektiv, který zvládá zaostřit i z extrémní blízkosti v jednotkách centimetrů, ovšem výsledek velmi kazí pouze 2Mpx rozlišení. Pokud vyfotíte běžný snímek 108Mpx snímačem a pak přiblížíte, jsou jeho kvality nesrovnatelně lepší. Proč jen 2 MPx? Neúprosné zákony optiky, čip musí být malý, takže se na něj nevejde více pixelů. Stejně to mají i konkurenti, třeba Honor.

Makro objektiv dovoluje fotit detaily z bezprostřední blízkosti, ovšem kvalitu velmi kazí nízké rozlišení

Líbí se mi také povedená aplikace fotoaparátu ve které máte užitečné přepínače vždy při ruce, vše je intuitivní a snadno se ovládá. Vytkl bych však absenci změny kvality dle rozlišení. Kromě 108Mpx rozlišení vám totiž dá aplikace na výběr pouze mezi kvalitami: vysoká, střední a nízká, což je poněkud neurčité.

Prostředí fotoaparátu

Pochvalu zaslouží i čelní 32Mpx fotoaparát, který rovněž defautlně spojuje 4 pixely do jednoho, tedy ve výsledku 8Mpx. Snímky mají ale vysokou kvalitu, dostatek detailů a překvapivě dobře si selfie kamerka poradí i při nedostatku světla. Škoda jen neustálého zkrášlování obličeje, které nelze úplně vypnout pouze minimalizovat.

Ukázková selfie

Pokud jde o video, zvládne telefon natáčet až v rozlišení 4K při 30 snímcích za sekundu, případě ve FullHD při 60 fps. Video mě překvapilo svou ostrostí a kvalitou detailů, vynikající práci zde odvádí také ukázková stabilizace. Natáčet dokonce umí i portrétní objektiv a ultraširoký objektiv, oba ve 4K (portrétnímu chybí Full HD při 60 fps). Celkově si ale troufnu tvrdit, že stran videa může telefon v klidu konkurovat nejlepším Androidům.

Všechny soubory včetně 108Mpx snímků v plné kvalitě najdete na OneDrive.