Jeden z nejpopulárnějších mobilů na trhu nabízí vše, co průměrný český manažer využije. Velký seznam, Bluetooth, infraport, datové přenosy a nadprůměrná výdrž. To jsou hlavní atributy tohoto finského evergreenu.
Menu a ovládání, vše v pohodě
Zevrubnou prohlídku telefonu máme za sebou, můžeme tedy nahlédnout pod kabát. Když jsem si telefon přinesl domů, nejprve jsem se vrhl na menu. Seznámení s ním bylo relativně krátké, protože menu telefonu je až na pár výjimek velmi přehledné. Řekl bych, že dnes již nejsou v ovládání jednotlivých telefonů tak velké rozdíly, takže zvyknout si na jakýkoli telefon není velký problém. Pravdou ale zůstává, že ovládání Nokie je opravdu jednoduché a většinou logické. Sám mám radši styl menu a ovládání Siemense, ale Nokia není o moc jiná.
Tlačítko na vršku je velice malé, kromě funkce vypínače plní i roli voliče profilů;
vedle něj je infračervený port • Pryžové tlačítko slouží k ovládání hlasitosti
I přes všechnu snahu programátorů nacházím v ovládání pár chybiček, na které se dá ale velice rychle zvyknout. Například jsem nepochopil, proč je položka „Budík“ na prvním místě v menu „Nastavení“, zatímco ostatní funkce pro organizaci času jako „Kalendář“ a „Úkoly“ mají samostatné položky. Jde jen o zvyk, ale budík bych opravdu hledal někde pohromadě s těmito funkcemi. Další drobností je například zařazení přijatých zpráv v menu zprávy až na třetí místo v menu „Zprávy“, když této položce předchází „Psát zprávu“, což je naprosto v pořádku, ale druhá položka je „Psát e-mail“, což je funkce, která mi takto v popředí i u manažerského mobilu připadá zbytečná.
E-mailový klient nehledejte
Funkce by možná zbytečná nebyla, ale to by musela 6310i disponovat vestavěným e-mailovým klientem (ale nedisponuje). Nokii však nesmím za tuto drobnost moc kritizovat, protože takto nelogicky řazené menu zpráv má i mnoho jiných telefonů. U těch bych si na to ovšem stěžoval také. Až na těchto pár drobností je ovládání velice pohodlné a logické. Levá kontextová klávesa volí nebo potvrzuje funkci, pravá maže a vrací se o úroveň zpět. Pro listování slouží šipky nahoru a dolů, které mají příjemnou velikost a stejně jako kontextové klávesy se dobře mačkají. Ocenit musím velmi rychlou odezvu telefonu na zmáčknutí klávesy, telefon je opravdu rychlý.
Rychlost odezvy je znát například i v porovnání se Siemensem S45(i), kde si uživatelé na rychlost nijak nestěžují. V ovládání mi přeci jen vadí dvě maličkosti. Tou první je klasické vypínací tlačítko na vrchu přístroje, které kromě této funkce přepíná profily. Jaksi jsem nepochopil, proč tu toto tlačítko je. Souvisí s tím totiž ještě dvojtlačítko na boku přístroje, které má opět jednoúčelovou funkci a to ovládání hlasitosti. Upřímně řečeno, za pohotovostního stavu neshledávám nastavování hlasitosti nijak důležité, ba naopak, přijde mi to zbytečné. Místo toho by klidně toto dvojtlačítko mohlo fungovat stejně jako u Siemensů, kde právě přepíná profily a při hovoru mění hlasitost. Zbytečné a titěrné vypínací tlačítko by mohlo klidně zmizet.
Druhá drobnost, která mi vadí, je nemožnost přiřadit jednotlivým číselným klávesám nějakou funkci. Lze na ně alespoň přiřadit telefonní číslo, které se po delším stisku začne vytáčet, ale to mi vzhledem k tomu, že volám mnoha různým lidem, nevyhovuje. Raději bych si na klávesy nastavil některé nejpoužívanější funkce. No nic, aspoň že se v menu dá pohybovat starými dobrými klávesovými zkratkami. Poslední věc, která mi docela vadí, je absence automatického zámku klávesnice. Naučil jsem se sice klávesnici zamykat vždy, když jej uklízím do kapsy nebo do pouzdra, ale občas stejně zapomenu.
Telefonovat budete rádi
Ovládání jsem zdárně zvládl, vše jsem nastavil k obrazu svému, mohl jsem se tedy vrhnout na používání telefonu. Jistě budete souhlasit, že asi nedůležitější funkcí mobilního telefonu je telefonování. Pro to nejčastěji potřebujete telefonní seznam. Ten jsem do Nokie bez jakýchkoli potíží přehrál pomocí Bluetooth z Palmu. Seznam je obsáhlý a vícepoložkový, což je funkce, bez které by se neobešel snad žádný manažerský telefon a troufám si tvrdit, že tato funkce začíná být celkem důležitá i pro uživatele telefonů nižších tříd. Dávno pryč jsou doby, kdy se všechny kontakty vešly na SIM kartu.
U vícepoložkových kontaktů si můžete zvolit standardní číslo, které se začne automaticky vytáčet při zmáčknutí klávesy se zeleným sluchátkem, ostatní čísla můžete volit po „klepnutí“ na položku „detaily“. Seznam na SIM pochopitelně telefon umí zobrazit také, ale neumí pracovat s oběma zároveň. Umí mezi nimi vzájemně kopírovat. S telefonním seznamem úzce souvisí také skupiny volajících. Tuto funkci jsem dříve nepovažoval za nijak důležitou a například „ubohý“ VIP seznam u Siemensu jsem vůbec nepoužíval. U Nokie jsem si ale tuto funkci docela oblíbil. V seznamu se totiž snáze orientujete, když zrovna hledáte „někoho, komu byste zavolali“, a pak lze také pomocí profilů filtrovat příchozí hovory.
Nokia 6310 se zkrátka povedla
Do telefonního seznamu se dostanete jednoduše stiskem šipky dolů (resp. nahoru), nebo pomocí pravé kontextové klávesy. Osobně bych preferoval, kdyby šipce nahoru byla přiřazena jiná funkce, třeba psaní zpráv, nebo kalendář, ideálně by tato klávesa mola být programovatelná. Šipka nahoru sice na rozdíl od šipky dolů znamená skok na poslední pozici v seznamu, ale řekněte, kdo z vás vyhledává v seznamu tak, že jím listuje? Jinak je vyhledávání i další práce se seznamem velmi pohodlná a rychlá. Kontakty ze seznamu lze vytáčet také hlasově. Tuto funkci osobně příliš nepoužívám, ale pro účely tohoto článku jsem ji trochu prozkoumal.
