V posledních letech se u smartphonů stále častěji setkáváme se zvýšenou odolností vůči nepříznivým vlivům. Tento parametr se u smartphonů stal natolik důležitý, že dal vzniknout minimálně jedné samostatné kategorii produktů - superodolných telefonů. Robustní, obtloustlé a pogumované „cihly“ toho vydrží ledacos, jenže podobné odolnostní normy často splňují i běžně vypadající telefony na trhu. A to dokonce částečně i některé skládačky.
Věděli jste, že na trhu existují telefony se zvýšenou odolností, které nebyly testovány certifikovanou laboratoří, a tak označení IP nemohou používat? Na opačné straně mince stojí odolnost MIL-STD, kterou zase výrobci nemusí ověřovat v nezávislých testovacích laboratořích, ale jen sami ve svých laboratořích. Jak se v dostupných normách vyznat, a co vlastně jednotlivé položky v názvu norem znamenají?
IP = Ingress Protection
Zřejmě neznámější normou pro zvýšenou odolnost je norma IP, která je zkratkou slov Ingress Protection (alias „stupeň krytí“). Jedná se o standard, který byl ustanoven mezinárodní elektrotechnickou komisí (IEC) už v roce 1976. Jedná se o univerzální sadu značení, která umožní u dvou různých zařízení vzájemně porovnat zvýšenou odolnost vůči pevným částicím (např. vůči hlíně, prachu nebo písku) a vlhkosti, resp. vodě.
Označení normy se skládá ze dvou číslic. První zastupuje odolnost vůči pevným částicím, a to v rozsahu 0 až 6. Nula či X značí nulovou odolnost vůči pevným součástem, ovšem výrobci se tím příliš nechlubí, a tak na trhu nenajdete žádný telefon, jehož norma IP by začínala nulou. U „xka“ můžeme zmínit např. skládací Galaxy Z Fold3 s odolnosti IPX8. U smartphonů se nejčastěji setkáváme s číslovkou 5, která zaručuje ochranu proti prachovým částicím, či ideálně s šestkou, která zaručuje kompletní utěsnění telefonu vůči pevným částicím.
Detailní vysvětlení odolnostní normy IP
Druhá číslice odkazuje na odolnost vůči vodě. Opět začínáme nulou či písmenem X, které značí žádnou odolnost vůči vodě. U telefonů často vídáme sedmičku, osmičku či maximálně devítku. V prvním případě může být telefon krátkodobě ponořen až 1 metr pod vodní hladinu po dobu stanovenou výrobcem. V případě osmičky může být hloubka ponoru výraznější, ovšem konkrétní údaje jsou na samotném výrobci. Devítka zajišťuje, že je telefon odolný i proti tlakové vodě z absolutní blízkosti a proti vodě o teplotě až 80 °C.
Mainstreamové telefony dnes podporují zvýšenou odolnost IP68, na druhou stranu existuje i spousta telefonů, které jsou dostatečně utěsněny, jenže normu IP u nich výrobce neuvádí (např. u Oppo Find N). Často je za tím třeba hledat finance, protože samotné certifikované testování normy IP je finančně velmi náročné. Samotné normě IP68 někdy bývá falešně předsouvána i odolnosti vůči pádům či nárazům, což však není pravda. Případný pád může poškodit celistvost telefonu a tím i narušit přirozené membrány vůči vniknutí pevných částic a vlhkosti.
Telefon s odolností IP68 byste tak neměli cíleně ponořovat do vody, abyste se mohli pochlubit, ale je to spíše poslední „záchranná brzda“, která se postará o to, aby nedošlo ke zničení telefonu. Norma IP pokrývá běžné situace, kdy telefon spadne do záchodové mísy, do sklenice s vodou, zmokne venku nebo spadne třeba do bazénu. Po styku se slanou, mýdlovou nebo silně slazenou vodou je třeba telefon omýt kohoutkovou vodou, jinak by mohlo dojít k naleptání membrán a k narušení voděodolnosti.
Voděodolné telefony jsou dnes osazeny indikátory, které při případném vniknutí vody dovnitř dokáží odhalit, kudy přesně se zde vlhkost dostala. Většinou se jedná o bílé čtverečky, které při kontaktu s kapalinou zčervenají. V době telefonů s vyměnitelnými bateriemi to byla běžně viditelná součást, dnes už jsou tyto indikátory schované v útrobách unibody telefonů. Navíc, pokud do voděodolného telefonu (IP67 či IP68) vnikne voda, rozhodně to není vždy pokryto zárukou...
Americký armádní standard MIL-STD810
Druhou normou, která se používá u mobilních zařízení, je americký armádní standard MIL-STD810. Byť testování vzešlo z potřeb armády, v dnešní době se stejné testy používají i v celé řadě dalších odvětví, protože testovací schéma dokáže simulovat celou řadu okolních podmínek a adekvátně tak vyhodnotit, jak dané zařízení obstojí v nehostinných, či až dokonce extrémních, podmínkách.
Nejpoužívanější verzí standardu, vůči kterému se smartphony testují, je MIL-STD810G. Tato verze se dělí na tři části, z nichž nejdůležitější je prostřední část, která popisuje jednotlivé dílčí testy tohoto standardu. Ty se týkají ponoření, prachu a písku, slané mlhy, vlhkosti, deště, výkyvům teplot, teplotních šoků, nízkého tlaku, vibrací, nárazů, zmražení a rozmražení, akustického hluku, apod. Popis jednotlivých dílčích testů, které ověřují odolnost dle tohoto standardu, najdete v tomto dokumentu na webu americké armády. Má však přes 800 stran!
Na světě už je i revize MIL-STD810H, která do testovacího procesu navíc přidává dodatečné testy u jednotlivých dílčích kategorií. Detailní popis testování revize H naleznete zde. Oproti „géčku“ však přibylo necelých 300 stránek navíc.
U smartphonů s normou MIL-STD810G si můžeme všimnout trendu tlustých a robustních smartphonů, které už na první pohled vypadají jako „tank“. Jenže, zatímco v případě normy IP musí výrobci svá zařízení testovat v certifikované laboratoři, u MIL-STD810G je nezávislé testování upřednostňováno ale není vyžadováno. Firmy navíc nemusí nikde dokazovat, že samy provedly potřebné testování, ani to, v jakém stavu do testování telefon vstupoval, resp. jak vypadalo po ukončení dílčích testů.
AGM Glory - samozvaný nejodolnější telefon na světě:
Některé testy jsou přitom pro určité typy zařízení zcela bezpředmětné, v praxi je však standard MIL-STD zárukou určité robustnosti, která jde nad rámec základní normy IP. Musíte však myslet na to, že i přesto, že telefon může v několika testech propadnout, označení „MIL-STD Certified“ může stejně získat. Výrobci sice detailní podmínky certifikace amerického armádního standardu nikde neuvádějí, na druhou stranu by na vyžádání měli být schopni dodat veškeré potřebné dokumenty a výsledky testů.
