Veřejné prohlášení společnosti Alza.cz k zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě

Alza.cz jako největší internetový obchod v České republice od počátku aktivně vystupuje proti Zákonu o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě. Zákon za dobu své účinnosti jasně ukázal, že v praxi škodí nejen podnikatelskému prostředí, nevýhodný je i pro zákazníky a zaměstnance. Negativní dopad má i v systémovém měřítku – v jeho důsledku se např. vybírá i méně daní.

Společnost Alza.cz se po celou dobu otevřeně přiznává k tomu, že v době státních svátků má otevřeno tam, kde to umožňují podmínky, a to za účelem výdeje zboží, řešení reklamací a pro prezentaci výrobků smluvních partnerů tak, aby vyšla maximálně vstříc požadavkům svých zákazníků v 21. století. Vychází také z toho, že není prodejnou v pravém slova smyslu, k uzavření kupní smlouvy dochází distančním způsobem, a proto mají spotřebitelé zákonný nárok na odstoupení ve lhůtě 14 dní od dodání zboží.

Níže společnost Alza.cz připravila souhrn základních důvodů, proč se rozhodla veřejně proklamovat nesouhlas se stávajícím zněním zákona a navrhuje, aby byl zákon o prodejní době zrušen jako celek.

Pouhé vynětí velkoobchodů z jeho působnosti nevyřeší většinu problémů, kterou zákon o prodejní době občanům přináší.

1. Názory odborné i široké veřejnosti se před přijetím zákona o prodejní době oproti současnému vnímání podstatně změnily. Zákon měl zaměstnancům prodejen pomoci. Praxe však ukázala, že je poškozuje.

Realita ze zkušeností Alzy je,  že zaměstnanci sami velmi stojí o to, aby mohli o státním svátku pracovat. Při práci o státním svátku jim je totiž vyplacena nejméně dvojnásobná mzda. V případě rodin, které žijí na hranici existenčního minima, je takový příplatek otázkou přežití. Zaměstnancům je tedy znemožněno vydělat si více peněz.

Alza monitoruje i diskusi široké veřejnosti na odborných serverech. Zde jsou zmiňovány i další, neméně závažné důsledky tohoto zákona: ve dnech kolem státních svátků jsou prodejny často přetížené, diskutující uvádějí, že pracují v téměř krizových režimech, za což jim však náleží jen běžná mzda. Další negativní zmiňovaný důsledek je ten, že pokud prodavač v maloobchodě či velkoobchodě nepracuje o státním svátku, nařídí mu zaměstnavatel mnohdy práci jindy jako náhradu (typicky večerní směnu nebo práci o víkendu), což platné předpisy umožňují. Často navíc dochází k tomu, že zaměstnanci prodejen ve skutečnosti vůbec žádné volno nemají. Pouze nevykonávají činnost, kterou zákon
o prodejní době zakazuje, tedy prodej. Namísto toho se věnují např. inventuře. Praxe tedy jasně prokázala, že zákon o prodejní době zaměstnancům nejenže vůbec nepomohl, ale naopak jim škodí.

2. Zákon omezuje svobodu podnikání soukromého sektoru.

Je přirozené, že každé omezení podnikání působí negativní systémové důsledky. Nejde pouze o to, že budou vybrány nižší daně. Narušování a omezování podnikání má vliv na osudy a chování mnoha lidí – nejen zaměstnanců, ale i zákazníků podnikatelů, jejich dodavatelů, výrobců a mnoha dalších smluvních partnerů a také mnohdy i jejich rodin. Proto musí být každé omezení podnikání velice pečlivě váženo. V případě zákona o prodejní době se však jedná o zcela bezdůvodné a absurdní omezení podnikání.

3. Zákon je diskriminační, zakazuje drobným živnostníkům, aby si o vymezených dnech vydělávali na své živobytí.

Zákon diskriminuje jednu skupinu podnikatelů nad druhou – ani drobní živnostníci nejsou ze zákona vyňati – ti, jejichž prodejny mají tzv. prodejní plochu přesahující 200 m2, nesmí vykonávat činnost, která je zdrojem jejich obživy.

Má-li v jedné ulici některý podnikatel prodejnu s prodejní plochou o výměře 200 m2, může svoji maloobchodní či velkoobchodní činnost provozovat i během státního svátku bez omezení. Prodavači takového podnikatele si navíc mohou vydělat nejméně dvojnásobek oproti běžné mzdě.

Nachází-li se však v téže ulici podnikatel s prodejnou, jejíž prodejní doba dosahuje výměry 201 m2 nebo vyšší, musí mít během státního svátku zavřeno. Nesmí tedy vykonávat činnost, která je zdrojem jejich obživy. Prodavači takového podnikatele navíc přichází o možnost vydělat si dvojnásobek odměny.

Tím dochází k diskriminaci podnikatelů na základě velikosti jejich prodejen. Část prodejen zůstává otevřená, část zavřená, nedává to absolutně žádný smysl. I prodejny s potravinami v malých obcích mají často větší prodejní plochu než 200 m2.

4. Zákon nezohledňuje nákupní zvyklosti zákazníků v 21. století – neřeší prodej distančním způsobem

Počet zákazníků nakupujících on-line prudce roste – roste i sortiment zboží, který tímto distančním způsobem mohou zakoupit. Doslova na pár kliknutí lze koupit zboží od rohlíku po elektromobil. Zákazníci chtějí nakupovat kdykoli – zejména o svátcích, kdy mají klid na výběr a čas být doma pro kurýra nebo si zboží vyzvednout osobně a zboží chtějí HNED. Čas v tomto odvětví hraje prim.
K uzavření takové kupní smlouvy ovšem dochází distančním způsobem, a proto mají spotřebitelé zákonný nárok na odstoupení ve lhůtě 14 dní od dodání zboží – s tím souvisí i možnost zboží v této lhůtě vrátit. Proto je potřeba zohlednit i budoucí trendy a vyjít zákaznickým požadavkům maximálně vstříc.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti podala společnost Alza.cz proti zákonu o prodejní době v červnu tohoto roku ústavní stížnost, ve které padl návrh na zrušení zákona. Firma pevně věří, že jí Ústavní soud dá za pravdu a navrhuje, aby zákon zrušil přímo Parlament.

Další článek: T-Mobile nabídne k pevnému LTE internetu zbrusu nový modem od Huawei. Bude ho pronajímat

Témata článku: